Víte, jak vypadal neobvyklý egyptský dětský účes? Proč císař Nero kvákal? Chcete se dozvědět zajímavosti ze Starověkého Řecka, Říma, Egypta nebo Číny? Pokud jste alespoň jednou odpověděli ano, tak právě vám je určena novinka s názvem Co v učebnici dějepisu nenajdete – starověk, jejíž autorkou je Stanislava Jarolímková.
Třetí kniha od této autorky se věnuje období starověku v Africe, Evropě a Asii. Kniha je rozdělena na šest částí, díky kterým poznáte, jak se v dané zemi žilo a pracovalo. Dozvíte se, jak se vyučovalo, kdo byl slavný Gilgameš, co jsou tzv. egyptské rány, různá židovská přísloví, co to byla mumifikace, proč často Egypťané oslepli, jaké legendy se tradují o bitvě u Marathónu, co byli tzv. Herónovy dveře? Dále také řecká přísloví, kolik metrů měří Neronova socha, jak se prováděli rhinoplastiky, či jak vypadají základy čínského písma, ale především mnoho překvapivých zajímavostí, které v učebnicích dějepisu nenajdete. Budete překvapeni a možná vám některé informace vykouzlí úsměv na tváři.
Knihu doporučím dětem, ale i dospělým, kteří se zajímají o dějiny, dále také učitelkám základních škol, kterým se tato učebnice bude hodit do hodin dějepisu. Je přehledná, srozumitelně psaná, s mnoha zajímavostmi, doplněna krásnými ilustracemi Jiřího Filípka. Kniha je velmi krásně graficky zpracovaná. Součástí knihy je seznam použité literatury. Nesmírně mě zaujala různá přísloví, nádherné ilustrace a moudra, nákresy i mapky.
Kniha se mě opravdu moc líbí. S úsměvem i radostí jsem prožívala možná i trochu „vážné“ dějiny, které se autorce podařily podat velice zábavnou a poutavou formou. Díky této publikaci se děti seznámí se zajímavostmi z různých dějin starověku. Od této autorky mám doma několik publikací a je vidět, že historie je jejím velkým koníčkem. S takovým nadšením, jakým píše, to je opravdu báječné.
Nesmírně si na této publikaci cením toho, že se v ní dozvíte mnoho zajímavostí z období starověku, ale především členitost textu na stránce, kdy autorka volila menší odstavce a barevně odlišené. Zajistí tak lepší pozornost při čtení textu. Jelikož miluji Egypt, druhou část knihy jsem si užívala plnými doušky a dozvěděla jsem se mnoho informací, které jsem doposud nevěděla.
Kniha je určena pro děti od 11 let.
Ukázka z knihy:
Nefetari okouzlila budoucího faraona Ramesse II. (1279-1213 př.n.l). Měl sice- jako ostatní egyptští panovníci – několik manželek a mnoho přítelkyň a stal se otcem asi stovky dětí, ale Nefertari prý miloval nejvíce ze všeho. Proto se s ní oženil ještě jako patnáctiletý korunní princ, a když nastoupil na trůn, stala se jeho tzv. Velkou (hlavní) královskou manželkou. Líbily se mu nejen její vystouplé lícní kosti a mandlové oči, možná i 165 cm vysoká postava (což bývalo u žen výjimečné), neboť takto vysocí bývali tehdy egyptští muži), ale i její vzdělanost.
V dospělosti dokonce uměla hieroglyfy, což tehdy v Egyptě zvládalo jen velmi málo žen. Manžel jí udělil mnoho titulů-mj. Ta pro kterou svítí slunce a jako všechny ženy v její pozici se mohla nějakým způsobem podílet na jeho vládě.
Několik slov o autorce:
Stanislava Jarolímková se narodila v Praze a už na střední škole ji zajímala méně známá, nepřesná, či dokonce chybná fakta, která se snažila uvádět na pravou míru. Brzy mívala takovýchto poznámek plné sešity, a protože se o ně chtěla podělit s dalšími milovníky historie, vystudovala žurnalistiku. Po absolutoriu pracovala jistý čas v malé redakci a poté se na nějakou dobu vzdálila ze světa médií kvůli tamním poměrům. Po sametové revoluci, kdy se jí po psaní již stýskalo, se roku 1991 rozhodla, že půjde tzv. na volnou nohu. Začala pracovat pro více než deset předních pražských novin a časopisů, jimž dodávala články různých žánrů. Těšilo ji, že psala o tom, co ji zaujalo, a že redakce i čtenáři měli o její texty zájem. Pracovala také pro rozhlasový pořad Kolotoč, pro televizi (mimo jiné psala scénáře pro Přemka Podlahu) a sedm let mívala vstupy v pořadu Jana Rosáka Šťastnou cestu.
Knihy začala psát v roce 1999, a jelikož chtěla, aby byly po odborné stránce bezchybné, na každou si najímala lektora z příslušného oboru, což dělá dodnes.
Zpočátku volila především zdravotnická témata, ale pak ji zlákala pragensia – knihy pojednávající o Praze. V nich nabízela texty například o tom, že za založení Prahy mohli Tataři, že Šemík s Horymírem nemohl skočit z Vyšehradu, že se na Václavském náměstí lyžovalo, kde a kdy se začaly vyrábět hašlerky či že Slavín není jiný název pro Vyšehradský hřbitov.
Třetí skupina jejích knih se věnuje českým i zahraničním slavným osobnostem. Lze se v nich například dočíst, že Jan Hus musel vědět, že se z Kostnice už nikdy nevrátí, že americký prezident George Washington nebydlel ani den v Bílém domě nebo že Marie Terezie sedávala v pracovně u otevřeného okna i v mrazech a její manžel za ní přicházel v kožichu.
Dalším jejím oblíbeným tématem se staly různé historické zajímavosti, jako třeba že egyptští panovníci nosili místo koruny svérázné čepičky, odkdy se používaly plomby, jak vypadala „jednonohá“ lokomotiva, jak se bydlelo v činžovních domech starověkého Říma či jak převážel kartaginský rodák Hannibal své slony přes řeky.
V současné době píše také knížky pro starší školáky, kteří se v nich mohou dozvědět, jak žili v minulosti naši předkové: například k čemu jim sloužily hrkavice, jak vypadaly haltýře, kde se vzal hastrman, proč se musel měnit písek v přesýpacích hodinách či kdy u nás jezdily na železnici vagony bez střechy.
Autorka: Stanislava Jarolímková
Ilustrace: Jiří Filípek
Žánr: kniha pro děti, naučná literatura předškoláci
Počet stran: 200
Vydáno: 2022, Vydala Grada Publishing,a.s., pod značkou bambook, Praha
Vazba: brožovaná
ISBN 978-80-271-3464-9
Knihu můžete koupit zde