Podle pramenů byla Frida Židovka a prostitutka, pocházela z Lelese, narodila se 3.září 1908, její matka se jmenovala Hani a otec Moric a měla tři sestry a tři bratry. Opakovaně se stěhovala a neustále nahlašovala nové adresy. Měla syna Bertholda, který se nakonec stal velice známým psychiatrem.
Nina F. Grünfeldová se vydává na cestu do minulosti společně se svým otcem pátrá po babičce Fridě. V různých záznamech, archívech i protokolech skládá střípky minulosti své babičky, která nebyla nikterak růžová.
Mrazivý, bolestný, místy až surový příběh o jedné ženě, prostituce, která navzdory všemu vydržela opravdu hodně. Je to kniha o hledání sama sebe, o touze někam patřit, o stesku o promarněné lásce k synovi a nejen to..Kniha velmi dojemná, dechberoucí čtení, které vás nenechá spát a nebudete chtít knihu zavřít, než ji dočtete, tak jak jsem to měla já.
Kniha se mně líbila a musím říci, že jsem tak silný příběh už hodně dlouho nečetla. Opět období války, prostředí koncentračních táborů, účinky cyklonu B, infekční nemoci, na první pohled neskutečně šílené věci, na druhou stranu naše dějiny na které prostě nemůžeme zapomínat. Knihu jsem musela prostě dočíst až do konce a nemohla od ní odejít. Chtěla jsem vědět, jak to nakonec s Fridou dopadne. Vyprávění její vnučky i syna vám nedají jen tak spát. Dokončují vlastně celý děj, myšlenky, které máte v hlavě, otázky, na které neznáte odpověď vám tito dva dokážou odpovědět. Jste zvědaví, jak to nakonec Fridou dopadne? Neváhejte a pusťte se do čtení.
Ukázka z knihy:
„Dvě ze tří sester emigrovaly a třetí, která žila poblíž, se odmítala o otce Morice starat, a tak žil ve starobinci,“ přikyvovala jsem. „Není nepředstavitelné, že ho dcery neměly rády, možná právě proto?“ Táta souhlasil. Pokud se naše spekulace zakládaly na pravdě, bylo ještě pozoruhodnější, že Frida v sobě navzdory veškerému ponižování a protivenství našla sílu žít dál.
„Třeba si držela emoční odstup?“dohadovala jsem se. Z dokumentů zřetelně vyplývalo, že Frida nebyla zrovna pravdomluvná.
„Porušovala sliby, lhala a kradla. V opilosti nadávala a obnažovala se. Možná se i prala, co my víme. To, že tě chtěla získat do péče, mohou souviset s mateřskou láskou, ovšem mohla také jednat vypočítavě, třeba se snažila zachránit sebe. Co myslíš?“ zajímalo mě. Tátovi se taková představa nezamlouvala, přesto ji rozvedl.
„Lze si představit, že měla poněkud sníženou schopnost empatie, ale z toho mála, co jsme zjistili, takové ukvapené závěry činit nelze.“
Tátovými ústy promluvil odborník.
„Na základě toho, co víme, se spíš nabízí pohled, že se stala obětí dramatických okolností, její destruktivní chování klidně mohlo být formou sebepoškozování a snad souviselo se snahou zmírnit bolest v duši. Kvůli komu nebo čemu touhle bolestí trpěla, netušíme. Možná je vysvětlení zcela banální, třeba chtěla jenom přežít.
Několik slov o autorce:
Nina F.Grünfeldová (*1966) je norská režisérka a spisovatelka a československými kořeny. Vystudovala mj. masovou komunikaci, filmovou a televizní tvorbu a filmovou režii. Přednáší na vyšší odborné škole v Lillehammeru. Ve filmové a literární tvorbě se často věnuje tematice holocaustu.
Autor: Nina Grünfeldová
Přeložila: Kateřina Krištůfková
Žánr: beletrie
Vydáno: 2022, Vydala Grada pod značkou COSMOPOLIS, Praha
Počet stran: 336
Vazba knihy: pevná šitá vazba
ISBN 978-80-271-3059-7
Knihu můžete koupit zde