Chcete si přečíst zajímavé osudy lidí, se kterými si život jen tak nemazlil? Zajímá vás problematika lidí žijících na hraně života? Reportérka a dokumentaristka Lea Surovcová naslouchá lidem-celkem 10 příběhů-životních osudů, které dávají dohromady mozaiku života. Je v nich láska, bolest, hrdost, hrdost, nadšení, lítost, obrovská bojovnost, ale i pocit zmaru či selhání. Osobnosti, které se se svým příběhem podělili jsou: Veronika Blahuta, Adam Choma, Daniela Dubovcová, Lubomír Šerl, Zorka Šťastná, Kary alias Ondřej Háša, Anna Beránková, Daniel Uporský, Marie Bárthová a Felix Slováček ml.
Empatická kniha rozhovorů s lidmi na hraně života. Intenzivní zrcadlo životních hodnot. Příběh deseti lidí, kteří měli odvahu se podělit o svůj životní příběh. Autorka využila svých novinářských zkušeností a nebála se na některé otázky zeptat narovinu, ale s velkou pokorou a noblesou, aniž by někoho urazila. Díky této knize můžete vzít svůj život do vlastních rukou, začít žít okamžikem, nepromarnit svou šanci a změnit pohled na svůj život, protože nikdy nevíme, kdy se podobná situace může týkat zrovna nás. Silné osobnosti s jiskrou v očích, chutí žít, zde v knize určitě najdete. Najdete zde příběhy lidí s nádorovým onemocněním, s amyotrofickou laterální sklerózou, či svalovou atrofií. Jedná se o nevyléčitelná onemocnění a autorka formou rozhovorů s danými postiženými lidmi, ale i rodinnými příslušníky, popisuje jejich závěr života.
V knize se vyskytují příběhy lidí od 23 do 98 let. V dnešní době je mnoho negací, smutku, ale i utrpení a říkám si, zda chceme toto opravdu číst? I přesto všechno jsem se do čtení knihy pustila a děkuji nakladatelství Cpress za poskytnutí recenzního výtisku. Stránku po stránce jsem prožívala osudy druhých a díky tomu jsem si uvědomila, že žiji báječný život a nemám si na co stěžovat. Podobné žánry tak nějak poslední dobou vyhledávám a baví mě číst různé příběhy lidí. I když tyto nebyly s dobrým koncem, i přesto si myslím, že mě velmi obohatily.
Kniha Jenom chci bejt ve mně bude velmi dlouho doznívat. Opravdu silné příběhy, po kterých si uvědomíte to, že je nesmírně důležité si užívat život plnými doušky, protože nikdy nevíte, kdy se právě vy můžete ocitnout ve stejné situaci. Závažná nemoc s ní spojena závažná diagnóza, kterou uslyšíte z úst lékaře se může týkat právě vás.
Ukázka z knihy:
Psát předmluvu k této k této knize byl pro mne docela oříšek. Je totiž natolik dobrá, že je mi hloupě zdržovat čtenáře od toho, co je opravdu důležité, a totiž od jejího hlavního obsahu. Vážně se mi chce říct, ať čtení předmluvy klidně přeskočíte jdete na to. Čeká na vás strhující čtení a pozvání do tak intenzivního zrcadla životních hodnot, že vám celá kniha určitě nezabere moc času.
V knize najdete příběhy deseti lidí, kteří měli odvahu se s autorkou podělit o své prožívání situací, jichž se většina z nás extrémně obává. Konfrontace s vážnou nemocí, smrt, ztráta blízkého člověka. Témata, o kterých někteří lidé raději ani nemluví, aby je z pověrčivosti nepřivolali. Lea Surovcová tento strach nemá, což vedle knihy dokazuje i svou bohatou novinářskou praxi, kde těžkým tématům čelí řadu let a já jsem jí za to (jistě s mnohými z vás) vděčný.
V paliativní péče nevzácně zažíváme situace, kdy na smrt nemocný člověk rekapituluje svůj život, něčeho lituje, za jiné věci děkuje. Osobně si tento stav mysli, když někdo dokáže rozlišovat důležité a méně důležité, troufám nazvat modrostí. Tento moment uvědomění životních priorit je podle mého soudu jedna z věcí, proč lidé zůstávají v paliativní péči dlouhodobě pracovat-skrze setkávání s moudrostí pacientů máme pravidelně vyměřen, prožít opravdu co nejlépe. Osobně si všech kolegyň a kolegů, kteří pracují v hospicích a paliativních týmech, velmi vážím a mnoho z nich je pro mne stejnou inspirací a v povzbuzením jako hrdinové této knihy. Přes jejich úžasné znalosti a dovednosti však paliativní komunita dlouhodobě zápasí s jedním úkolem-jak své zkušenosti, a hlavně onu zmiňovanou moudrost pacientů předat ostatním,
Několik slov o autorce:
Lea Surovcová
Absolvovala pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor ČJ – VV/Vizuální tvorba. Začínala v komerčním médiu na TV Nova. Než zakotvila jako redaktorka domácího zpravodajství, byla regionální zpravodajkou ČT Brno. Moderovala Dobré ráno, Před půlnocí a cyklus Případ pro ombudsmanku. Ve své novinářské práci se zaměřuje na lidi s těžkým osudem. Ať už se jedná o vážně nemocné, rodiče samoživitele, seniory v tíživých situacích, lidi bez domova nebo ovdovělé rodiny. Často právě její reportáže vyvolávají konkrétní pomoc. Zároveň lidem v těžkých situacích pomáhá i ve volném čase. Opakovaně například uspořádala sbírku školních pomůcek nebo dětských knížek pro rodiny v nouzi. Jako první upozornila před lety na problematiku rodin, které nemají peníze na školní obědy svých dětí, což vedlo k systémové změně. Za svou práci získala řadu ocenění. Spolupracuje na knihách, divadle a připravuje dokument o Sanitce splněných snů.
Několik slov o ilustrátorce:
Lucie Surovec Charvátová:
Lucie pochází z valašského města Brumlova-Bylnice. Ve Zlíně vystudovala tvorbu animovaného filmu na Univerzitě Tomáše Bati. Nyní žije s rodinou v Praze, kde několik let pracovala v reklamní agentuře Loosers jako ilustrátor a grafický designér. Po narození dcery Amálky se stala ilustrátorkou na volné noze a věnuje se knihám pro děti a dospělé, ilustruje časopisy, deskové hry a je autorkou dětských textů. Aktuálně se chystá vydat svoji první detektivní knihu. Miluje valašské kopce a Krušnohoří. Volný čas tráví psaním a sportem. Na prvním místě však zůstává rodina a chlupatí domácí mazlíčci.
Autorka: Lea Surovcová
Ilustrace: Lucie Surovec Charvátová
Žánr: non-fiction, sociologie
Vydáno: Vydalo nakladatelství CPress v Brně, ve společnosti Albatros Media, a.s, Praha, 2026
Počet stran: 200
Vazba knihy: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 978-80-264-5915-6
Knihu můžete koupit zde:
Jenom chci bejt | Albatrosmedia.cz